První klient — 5 cest, jak ho získat

OdIlonna Škvárová

Většina začínajících čeká, že klienti přijdou „přes sociální sítě“. Realita je jiná. První zakázky přichází z konkrétních pěti cest — a sociální sítě jsou až na páté. Tady je, co reálně funguje.

Co dělá většina začínajících špatně

Klasický scénář: založím Instagram, zavedu si profil, postavím web a budu čekat. Po měsíci nikdo. Po třech měsících začnu pochybovat. Po šesti to vzdám.

Pravda je, že sociální sítě jsou pomalý kanál. Reálně začínají přivádět klienty po 4–8 měsících tvorby kvalitního obsahu. To je jako stavět studnu — víš, že tam jednou bude voda, ale teď máš žízeň.

První klienti přichází z jiných míst. A je dobré tyhle cesty znát, abys nestrádala čekáním.

Cesta 1: Nejbližší okruh — známí a doporučení

Nejúčinnější cesta pro úplný začátek. Ne proto, že by ti známí chtěli pomoct — ale proto, že znají tvoje schopnosti. Někdo z nich potřebuje to, co děláš, a jen netuší, že to děláš.

Konkrétní akce: napiš pěti až deseti lidem (přátelům, rodině, bývalým kolegům, spolužákům) krátký osobní vzkaz:

„Ahoj [jméno], začínám s [tvoje služba] a hledám prvních pár klientů. Kdybys o někom věděl/a, kdo by to potřeboval, dej mi prosím vědět. Díky!“

Konverzní procento bývá 10–30 procent — z deseti zpráv ti přijde jeden až tři kontakty. Z toho jeden se obvykle promění v klienta.

Pozor: osobní vzkaz, ne hromadný. Hromadný se pozná, neodpovídá se na něj.

Cesta 2: Obrácený networking

Místo abys chodila na networkingové akce s úmyslem prodat se, jdi tam s úmyslem zjišťovat, co lidi okolo potřebují. Zeptej se: „Co tě teď v práci nejvíc trápí?“

Když uslyšíš odpověď v oblasti, ve které pomáháš, budeš vědět, co a komu nabídnout. Tahle strategie zní pomalá, ale dlouhodobě je nejúčinnější — z těchhle rozhovorů přichází nejvíc kvalitních klientů.

Akce, kde to funguje:

  • Lokální networkingy (BNI, Czech Startups, oborové meetupy).
  • Konference v tvém oboru.
  • Workshopy a kurzy, kterých se účastníš jako student.
  • Café meetupy, které si zorganizuješ sama (3–5 lidí na kávu).

Cesta 3: Pro-bono pro neziskovku nebo známého

Když ještě nemáš portfolio, máš dilema — klient chce vidět, co umíš, a ty zatím nic placeného neudělala. Řešení: udělej jednu zakázku zdarma nebo za symbolickou cenu výměnou za:

  1. Doporučení.
  2. Případovou studii.
  3. Souhlas s použitím v portfoliu.

Najdi malou neziskovou organizaci, kterou podporuješ, nebo známou firmu, která potřebuje tvojí službu. Pozor, abys to nepřeháněla. Maximálně dvě, tři pro-bono zakázky na začátku — pak už chceš vydělávat.

Cesta 4: Freelance platformy (mostová strategie)

Pro některé obory (IT, design, překlady) existují platformy jako Topdesk.cz, Vendora, Upwork, Fiverr. Plus: rychlý přístup k zakázkám. Mínus: konkurence dohání ceny dolů — a to dolů hodně.

Použij jako most — první tři čtyři zakázky pro reference, pak ven a hledej si klienty mimo platformu (přes doporučení).

Cesta 5: Vlastní obsah na sítích

Postupně, ale nejudržitelnější cesta. Pokud začínáš sdílet svoje znalosti na Instagramu, LinkedInu nebo blogu, lidi se za tebou postupně ozývají. Trvá to tři až šest měsíců, než přijde první „organický“ klient ze sítí.

Pravidla, která pomáhají:

  • Vyber si jednu hlavní platformu (B2C → Instagram, B2B → LinkedIn).
  • Drž rytmus 2–4 příspěvky týdně, minimálně 3 měsíce, než vyhodnotíš.
  • Obsah 80 % vzdělávací/inspirativní, 20 % o tvojí službě.
  • Reaguj na komentáře a zprávy do 24 hodin.

Cena — jak ji nastavit, když nevíš

Nejtěžší část první fáze. Většina začínajících má cenu příliš nízkou. Ne proto, že by si nezasloužila víc — ale proto, že má strach o tom říct nahlas.

Spočítej si:

  1. Kolik chceš měsíčně vydělat (čistého).
  2. Připočítej 35 procent na daně a odvody.
  3. Připočti 30 procent na neviditelnou práci (marketing, administrativa).
  4. Vyděl počtem fakturovatelných hodin (typicky 80–100 měsíčně, ne 160).

Pro většinu freelance profesí na začátku to vychází mezi 600 a 1 200 Kč za hodinu. Když si dáš 350, dotuješ klienta vlastním časem.

První rozhovor s klientem — co se ptát

Když se ti někdo ozve, máš dvě možnosti, jak to zkazit: buď se hodíš do role „pokorná služebnice“ a vezmeš jakkoli nereálné zadání, nebo začneš tlačit cenu na maximum a klient odejde. Mezi tím je profesionální rozhovor.

Otázky, které pokládat

  • Co potřebuješ a do kdy?
  • Jak vypadá dobrý výsledek z tvojí strany?
  • Kdo bude rozhodovat?
  • Pracoval jsi už s někým podobným? Co fungovalo a co ne?
  • Jaký máš na to rozpočet?

Co odsouhlasit, než vystavíš fakturu

  • Konkrétní výstup (co dodáváš).
  • Termín.
  • Cenu.
  • Co se stane, když se zadání cestou změní.
  • Jak budete komunikovat (e-mail, schůzky, jak často).

Nejhorší scénář je „domluvíme se za pochodu“. Z mnoha takových schůzek vychází zakázka, kde po měsíci klient něco chce navíc, ty to děláš, a stojí tě to nervy, čas a vztah s ním.

Co se stane, když řekneš ne

Velmi důležité, hlavně na začátku: naučit se říct ne na zakázky, které ti nesedí. Buď z hlediska oboru, nebo z hlediska klienta („cítím, že to bude problém“), nebo z hlediska ceny (klient chce za 5 000 to, co stojí 30 000).

Strach, že odmítnutím přijdeš o jediný kontakt, je iracionální. Špatný klient ti přinese víc škody (špatná reference, ztracené hodiny, které mohly chybět u jiných zakázek) než užitku.

Co si z článku odnést

První klienti přicházejí z konkrétních pěti cest — a sociální sítě jsou poslední. Začni od nejbližšího okruhu (známí a doporučení), kombinuj s obráceným networkingem, použij pro-bono pro portfolio. Sociální sítě a SEO buduj paralelně, ale neočekávej výsledky dřív než za 4–6 měsíců.

A nesnížuj cenu pod úroveň, která tě dlouhodobě uživí. Lepší jeden klient za 30 000 Kč než pět klientů po 5 000 Kč.

Co dál

Pokud chceš celé to systémově — landing pages, lead magnety, e-mailové sekvence, prodejní stránky — najdeš to v placeném e-booku Online prodej.

Pokud chceš strategii pro sociální sítě platformu po platformě, je tu Sociální sítě pro podnikatele.

Pokračuj dál