← Blog

Začátky · 7 min

Pět mýtů o podnikání, kterým radši nevěř

Většina lidí, co o podnikání uvažuje, ho odloží kvůli něčemu, co není pravda. Ne kvůli reálné překážce – kvůli představě. Tady je pět nejčastějších a proti nim konkrétní čísla.

Publikováno 26. 8. 2026Obsah aktualizován 6. 9. 2026

Obsah článku6 částí · 7 min čtení
  1. Mýtus 1 · „Na začátek potřebuješ velký kapitál“
  2. Mýtus 2 · „Musíš dát výpověď, jinak to není opravdové podnikání“
  3. Mýtus 3 · „S.r.o. je vždycky lepší, aby tě brali vážně“
  4. Mýtus 4 · „Bez webu, loga a marketingu nemůžeš začít“
  5. Mýtus 5 · „Když to nevyjde, přijdeš o všechno“
  6. Shrnutí

Mýtus 1 · „Na začátek potřebuješ velký kapitál“

Realita: založení živnosti stojí 1 000 Kč, elektronicky 800 Kč.

To je správní poplatek za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání, když ho podáš běžným způsobem. Na elektronickém formuláři přes příslušný portál zaplatíš 800 Kč. Další ohlášení, když už živnostník jsi, stojí 500 Kč, elektronicky 400 Kč. Poplatek se vybírá za podání, i když v něm ohlašuješ víc živností najednou. Když to podáváš na kontaktním místě veřejné správy (Czech POINT), účtuje se k tomu zvlášť poplatek za přijetí podání.

Žádný základní kapitál se neskládá – to je požadavek u obchodních společností, ne u živnosti.

Co peníze opravdu stojí, nejsou papíry, ale odvody. Od července 2026 jsou minimální zálohy na hlavní činnosti 5 005 Kč na sociální a 3 306 Kč na zdravotní, tedy 8 311 Kč měsíčně – a ty se platí, i když v daném měsíci nevyděláš nic, s výjimkami u sociálního pojištění.

Když začínáš po 31. 12. 2024 a v předchozích pěti kalendářních letech u tebe samostatná činnost nebyla, sociální zálohy v roce zahájení a v následujícím roce platit nemusíš. Neplatí to v paušálním režimu. Pojistné se ti tím neodpouští: za tu dobu se dopočítá a doplatí po podání přehledu.

Kdo v předchozích 20 letech samostatnou činnost neměl, platí v roce zahájení a ve dvou dalších letech nižší minimální sociální zálohu: v roce 2026 je to 3 575 Kč. Výši pro rok 2027 ČSSZ teprve zveřejní.

U zdravotního pojištění existují výjimky z minima i ze záloh podle konkrétního statusu, třeba při souběhu se zaměstnáním nebo u státního pojištěnce.

Od 1. 1. 2027: minimální zálohy se zvyšují podle nové průměrné mzdy. Podle výpočtu z nařízení vlády č. 177/2026 Sb. vychází minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti na 5 281 Kč a na zdravotní na 3 488 Kč (dohromady 8 769 Kč měsíčně). ČSSZ a VZP tyto částky ke dni úpravy tohoto článku na svých stránkách zatím neuvádějí. Nižší minimum pro začínající na rok 2027 ČSSZ teprve zveřejní.

Kde je tedy skutečná rezerva: ne na start, ale na první měsíce provozu. Rozumné je počítat s odvody na tři až šest měsíců dopředu, ne s kapitálem na vybavení.

Mýtus 2 · „Musíš dát výpověď, jinak to není opravdové podnikání“

Realita: podnikat při zaměstnání je nejen možné, ale i mnohem levnější.

Když chceš podnikat ve stejném oboru, ve kterém podniká tvůj zaměstnavatel, potřebuješ jeho předchozí písemný souhlas. Neplatí to pro vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost.

Když vedle podnikání máš zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné, jsi na vedlejší činnosti. Rozdíl proti hlavní činnosti není kosmetický:

hlavní činnost vedlejší činnost
minimální záloha na sociální 5 005 Kč měsíčně (od 7/2026) 1 574 Kč měsíčně
minimální záloha na zdravotní 3 306 Kč měsíčně žádná, když splňuješ podmínky níž

U vedlejší činnosti platíš sociální pojištění povinně, když tvůj daňový základ za rok 2026 dosáhne 117 521 Kč. Když podnikáš jen část roku, hranice se za každý celý měsíc bez činnosti snižuje. Pod hranicí se můžeš přihlásit dobrovolně. Dokud povinnost nevznikne, zálohy neplatíš.

Zdravotní pojištění má vlastní pravidla. Minimální vyměřovací základ neplatí, když máš vedle podnikání zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné aspoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nebo když za tebe pojistné platí stát (§ 3a odst. 3 písm. b) a c) zákona č. 592/1992 Sb.). Když podmínky splňuješ celý měsíc, od roku 2026 se zálohy neplatí, ale ze zisku se odvádí 13,5 % z 50 % daňového základu.

Na vedlejší činnost se dostaneš i osobní péčí o dítě do 4 let, soustavnou přípravou na povolání (studiem) nejdéle do 26 let věku, starobním nebo invalidním důchodem nebo péčí o závislou blízkou osobu – nejen zaměstnáním.

Proč na tom záleží: rozdíl v prvním roce jde do desítek tisíc korun. Pro spoustu lidí je to přesně rozdíl mezi „zkusím to při práci“ a „na to nemám“.

Mýtus 3 · „S.r.o. je vždycky lepší, aby tě brali vážně“

Realita: rozdíl v tom, jak tě lidi berou, je menší než rozdíl v administrativě.

Eseróčko má proti živnosti tři skutečné výhody: omezené ručení, snazší vstup společníka a u některých korporátních klientů jednodušší zařazení do dodavatelského systému.

Má ale i cenu, kterou je vidět až zevnitř: povinné účetnictví místo daňové evidence, složitější vyplácení peněz sobě samému (mzda nebo podíl na zisku, ne prostě výběr) a nákladnější zrušení, když to nevyjde.

Kdy má smysl o něm uvažovat: když ručení celým majetkem představuje reálné riziko – velké zakázky, sklad, zaměstnanci, výroba. Ne proto, že to na vizitce vypadá líp.

Jedna věc, kterou je fér říct rovnou: na eseróčko se dá přejít později. Osobní živnostenské oprávnění se na společnost převést nedá. Za příslušných podmínek se převádí podnikání, majetek nebo závod. S.r.o. si zajistí vlastní oprávnění a přechod smluv, majetku a povinností. Opačně je to dražší. Začít jako OSVČ a přejít, až to dává smysl, je běžná a rozumná cesta.

Mýtus 4 · „Bez webu, loga a marketingu nemůžeš začít“

Realita: první klienti skoro nikdy nepřijdou z webu.

Web dává smysl, až máš co ukázat a víš, komu to říkáš. Než se to stane, řeší se první zakázky přes lidi – bývalé kolegy, subdodávky pro vytížené kolegy z oboru, konkrétní oslovení konkrétní firmy.

Co opravdu potřebuješ hned:

  • jednu větu, co děláš a pro koho – konkrétní, ne „dělám marketing“
  • tři ukázky, klidně nanečisto, přiznaně jako ukázky
  • cenu, kterou umíš vyslovit nahlas

Kde je v tomhle mýtu past: stavění webu je příjemná práce, kterou má člověk pod kontrolou. Oslovování lidí není. Proto se web staví tři měsíce místo toho, aby se napsalo třicet e-mailů.

Mýtus 5 · „Když to nevyjde, přijdeš o všechno“

Realita: ukončit nebo přerušit živnost je jednodušší než ji založit.

Živnost můžeš přerušit – přerušení provozování živnosti oznámíš živnostenskému úřadu, skutečné přerušení nebo ukončení činnosti ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Po dobu přerušení neplatíš zálohy na sociální ani zdravotní z podnikání, ale poslední měsíc se doplatí podle pravidel. Dá se i úplně zrušit, a ani to nic nestojí.

Pozor na zdravotní pojištění mimo podnikání. Když nemáš zaměstnání a nespadáš do státní kategorie, můžeš být po celý neaktivní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. V roce 2026 se platí 13,5 % z 22 400 Kč, tedy 3 024 Kč měsíčně. Přerušení také nevymaže dosavadní dluhy ani roční přehledy.

Co platí a nemá se zlehčovat: jako OSVČ ručíš celým svým majetkem. To je skutečné riziko, ale týká se dluhů z podnikání – nezaplacených dodavatelů, škody, úvěru. Netýká se toho, že „to prostě nevyšlo“ a přestaneš fakturovat.

Co se dá udělat pro klid:

  • pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti, u většiny profesí za pár stovek měsíčně
  • zálohy od klientů předem, ať nefinancuješ cizí provoz ze svého
  • nedávat výpověď hned – vedlejší činnost existuje přesně kvůli tomuhle

Shrnutí

  • Živnost stojí 1 000 Kč, elektronicky 800 Kč. Rezervu potřebuješ na odvody, ne na start.
  • Vedlejší činnost existuje – při zaměstnání, osobní péči o dítě do 4 let, soustavné přípravě na povolání (studiu) i při starobním nebo invalidním důchodu. Sociální 1 574 Kč místo 5 005 Kč, zdravotní bez minimální zálohy při splnění podmínek.
  • S.r.o. řeší ručení, ne prestiž. Na s.r.o. se dá přejít později (převádí se podnikání nebo majetek, ne živnostenské oprávnění), opačně je to dražší.
  • Web první klienty nepřinese. Přinesou je lidi, které oslovíš.
  • Živnost se dá přerušit i zrušit. Riziko je v dluzích z podnikání, ne v tom, že to zkusíš.

Zdroje a datum ověření

  • Správní poplatky 1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání, 500 Kč za další ohlášení, 50 Kč za přijetí podání kontaktním místem: zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, sazebník, položka 24 písm. a), b) a j) – ověřeno 19. 11. 2026.
  • Snížené poplatky 800 Kč a 400 Kč při podání na elektronickém formuláři: zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, § 9 a sazebník, položka 24 – ověřeno 19. 11. 2026.
  • Minimální zálohy 5 005 Kč (sociální, od 1. 7. 2026), 3 306 Kč (zdravotní), 1 574 Kč (sociální vedlejší činnost) a rozhodná částka 117 521 Kč: ČSSZ, VZP a Finanční správa ČR, ověřeno u ČSSZ a VZP.
  • Přerušení provozování živnosti: zákon č. 455/1991 Sb., § 31 odst. 11; důvody vedlejší činnosti: zákon č. 155/1995 Sb., § 9 odst. 6; zdravotní pojištění bez minimálního vyměřovacího základu: zákon č. 592/1992 Sb., § 3a odst. 3 písm. b) a c) – ověřeno 19. 11. 2026.

Začátky · 5 min

Jak založit živnost krok za krokem

Co vyřídit, v jakém pořadí a co to stojí. Bez úřednické mluvy.