Daně pro OSVČ: paušál, evidence nebo paušální daň?

Tři režimy, ve kterých může OSVČ být – paušální výdaje, daňová evidence, paušální daň. V tomhle článku ti vysvětlím každý z nich, ukážu propočty pro různé situace a řeknu, kdy se vyplatí co. Čísla jsou pro 2026.

Než začneme – tři odvody, které jako OSVČ platíš

Daně, sociální pojistné, zdravotní pojistné. Tři kategorie, které lidi často slijou v jednu – „budu platit státu“. Není to to samé. Každá kategorie má jiná pravidla a jiné dopady. Když je rozumíš, dokážeš si vybrat režim, který tě bude stát nejméně.

1. Daň z příjmu fyzických osob (DPFO) – sazba 15 % ze základu daně. Při velmi vysokých příjmech (nad 1 762 812 Kč zisku ročně) se část zdaňuje 23 %.
2. Sociální pojistné – efektivně 16,06 % ze zisku (sazba 29,2 % z 55% vyměřovacího základu). Minimum 5 720 Kč/měsíc do 30. 6. 2026, 5 005 Kč od 1. 7. na hlavní činnost.
3. Zdravotní pojistné – efektivně 6,75 % z polovičního zisku. Minimum 3 306 Kč/měsíc.

Volba daňového režimu ovlivňuje hlavně to, jak se počítá základ daně – tedy kolik z tvých příjmů stát vidí jako tvůj zdanitelný zisk. Sociální a zdravotní pojistné se pak odvíjí od toho.

Režim 1: Paušální výdaje

Nejjednodušší a pro většinu freelance OSVČ nejvýhodnější. Místo abys schraňovala účtenky a počítala skutečné náklady, stát ti uzná procento z tvého příjmu jako náklady.

Procenta podle činnosti

• 80 % – řemeslné a zemědělské činnosti.
• 60 % – volné, vázané a koncesované živnosti, ostatní podnikání.
• 40 % – autorské honoráře, výkon nezávislého povolání mimo živnost.
• 30 % – pronájem.

Příklad výpočtu

Tereza je textařka, volná živnost. V roce 2026 fakturovala 500 000 Kč. Stát jí uzná 60 % jako náklady = 300 000 Kč. Základ daně tedy: 500 000 − 300 000 = 200 000 Kč. Daň z příjmu = 200 000 × 15 % = 30 000 Kč. Po slevě na poplatníka (cca 30 840 Kč) jí daň vychází 0 Kč.

K tomu Tereza zaplatí sociální a zdravotní pojistné – počítá se ze zisku: sociální z 55 %, zdravotní z 50 %. 16,06 % + 6,75 % = 22,81 % = cca 22 810 Kč ročně (z 200 000 Kč zisku). To je ale méně než minimum (99 732 Kč ročně), takže Tereza platí minimum.

Celkové roční odvody Terezy: 99 732 Kč. Z čistého příjmu 500 000 Kč jí zbude cca 400 268 Kč.

Stropy paušálních výdajů

Maximální částka, kterou si můžeš odečíst:

• Paušál 80 %: max 1 600 000 Kč ročně.
• Paušál 60 %: max 1 200 000 Kč ročně.
• Paušál 40 %: max 800 000 Kč ročně.
• Paušál 30 %: max 600 000 Kč ročně.

Pokud máš jako textařka obrat 3 miliony Kč, paušál ti uzná maximálně 1,2 milionu (ne 1,8 milionu). Při takovém obratu už paušál nemusí být optimální.

Pro koho má paušál smysl

• Freelance se nízkými skutečnými náklady (psaní, design, online služby, poradenství).
• Tvoje skutečné výdaje jsou nižší než paušál (počítej si).
• Nechceš schraňovat účtenky a vést peněžní deník.

Pro většinu začínajících je paušál jasná volba. Vede minimální administrativa – stačí ti souhrn ročních příjmů z fakturačního programu.

Režim 2: Daňová evidence (skutečné výdaje)

Druhá možnost. Vedeš si peněžní deník, knihu pohledávek a závazků, případně evidenci hmotného majetku. Na konci roku spočítáš skutečné příjmy minus skutečné výdaje a z toho vychází základ daně.

Co si můžeš odečíst

Vše, co přímo souvisí s podnikáním a co jsi reálně zaplatila:

• Materiál a zboží (e-shopy, výroba).
• Software a předplatné (Adobe, Canva, ChatGPT).
• Hosting, domény, web.
• Cestovné a pohonné hmoty (poměrná část).
• Mobil a internet (poměrná část).
• Kancelářské potřeby, drobný majetek do 80 000 Kč.
• Pojištění odpovědnosti.
• Účetní, daňová poradkyně.
• Vzdělávání související s činností.

Princip cash basis

Pozor – daňová evidence funguje na principu skutečného toku peněz, ne fakturace. Příjem započítáš ve chvíli, kdy ti peníze reálně přišly. Výdaj ve chvíli, kdy jsi reálně zaplatila. Faktura sama o sobě nevytváří příjem – platba ano.

Příklad výpočtu – kdy se evidence vyplatí

Klára má e-shop s oblečením. Roční obrat 1 000 000 Kč. Skutečné výdaje:

• Nákup zboží: 700 000 Kč.
• Doprava, balné: 30 000 Kč.
• Reklama (Facebook ads, Heuréka): 80 000 Kč.
• Hosting, software, fakturační systém: 15 000 Kč.
• Provize platebních bran a marketplaces: 25 000 Kč.

Skutečné výdaje celkem: 850 000 Kč.

Paušál 60 %: uzná jen 600 000 Kč nákladů. Základ daně 400 000 Kč. Daň cca 60 000 Kč po slevě.

Daňová evidence: uzná 850 000 Kč. Základ daně 150 000 Kč. Daň cca 0 Kč po slevě (sleva 30 840 Kč přesahuje daň 22 500 Kč).

Pro Kláru je daňová evidence o 60 000 Kč ročně lepší. Vyplatí se vést deník.

Pro koho má evidence smysl

• E-shopy s vyšší marží zboží.
• Výroba.
• Obory s vysokými materiálovými výdaji.
• Roky s velkými investicemi (koupě auta, vybavení dílny).
• Plánuješ ztrátu, kterou si chceš odečíst v dalších letech.

Režim 3: Paušální daň

Třetí cesta. Místo abys počítala daň ze svého obratu, plať měsíčně pevnou částku – a po roce nic nepodáváš. Tahle částka v sobě obsahuje daň z příjmu, sociální i zdravotní pojistné. Žádné přiznání, žádná evidence (kromě sledování obratu).

Tři pásma podle obratu (orientačně 2026)

Do prvního pásma patříš, když tvoje příjmy ze samostatné činnosti za rok nepřesáhnou 1 000 000 Kč. Hranice je vyšší, když aspoň 75 % příjmů spadá pod výdajový paušál 80 % nebo 60 % – pak je to 1 500 000 Kč. A když aspoň 75 % příjmů spadá pod paušál 80 %, tedy typicky u řemesla a zemědělské výroby, je to 2 000 000 Kč. Nad dva miliony do paušálního režimu nemůžeš vůbec, protože bys překročila limit pro DPH.

Konkrétní částky pro daný rok najdeš na stránkách Finanční správy – mění se podle průměrné mzdy.

Příklad – kdy paušální daň vyhraje

Martin je byznys konzultant, volná živnost. Roční obrat 800 000 Kč. Výdaje minimální (notebook už má). Bezdětný, bez hypotéky.

Paušál 60 %: Základ daně 320 000 Kč. Daň po slevě 17 160 Kč. Sociální + zdravotní pojistné minimální 99 732 Kč. Celkem cca 116 892 Kč ročně.

Paušální daň 1. pásma (2026): 12 × 9 162 = 109 944 Kč za rok 2026. Novela platí zpětně za celý rok, takže za leden až červen vzniká přeplatek 4 932 Kč.

Martin ušetří cca 6 948 Kč ročně + nepodává přiznání. Pro něj jasná volba.

Příklad – kdy paušální daň PROHRAJE

Tereza, designérka, roční obrat 700 000 Kč. Splácí hypotéku (úroky 60 000 Kč ročně) a má 2 děti.

Klasická cesta – paušál 60 %: Základ daně 280 000 − 60 000 (úroky) = 220 000 Kč. Daň 33 000 Kč. Slevy: poplatník 30 840 + 2× dítě (15 204 + 22 320) = 68 364 Kč. Daň po slevě 0 Kč a má nárok na daňový bonus 35 364 Kč. Sociální + zdravotní 99 732 Kč. Celkem cca 64 368 Kč ročně (po odečtení daňového bonusu).

Paušální daň: 109 944 Kč ročně (9 162 Kč/měs od 1. 7. 2026). Žádné slevy, žádný bonus.

Klasická cesta vyhraje o cca 41 000 Kč. Důvod: u paušální daně neuplatníš slevu na děti ani odpočet úroků z hypotéky.

Pro koho paušální daň ano

• Stabilní obrat 250 tis.–2 mil. Kč.
• Žádné velké slevy a odpočty (bezdětný/á, bez hypotéky).
• Chceš mít mír od papírování.

Pro koho paušální daň ne

• Začínáš a obrat zatím není jistý.
• Máš více dětí – ztratíš slevu.
• Splácíš hypotéku – ztratíš odpočet úroků.
• Vysoké materiálové výdaje (nedává smysl).
• Velmi proměnlivé příjmy (platíš pevně i v měsících bez příjmu).

Jak se rozhodnout – vodítko

Tři otázky, na které si odpověz:

1. Kolik máš reálných výdajů? Pokud více než paušál × obrat → daňová evidence. Jinak paušál.
2. Máš stabilní obrat 250 tis.–2 mil. Kč a málo slev? Pokud ano → paušální daň od dalšího roku. Jinak zůstaň u paušálních výdajů.
3. Splácíš hypotéku nebo máš více dětí? Pokud ano, paušální daň radši ne.

Pravidlo z praxe: prvních 6–12 měsíců jeď na paušálních výdajích. Když se ti obrat usadí stabilně nad 500 000 Kč ročně a předpokládáš ho do budoucna, zvaž přechod do paušální daně od dalšího kalendářního roku. Přihlášku podáváš do 10. ledna.

Daňové přiznání – kdy a jak

Pokud jedeš na paušálních výdajích nebo daňové evidenci, jednou ročně podáváš daňové přiznání.

Příjmy lze optimalizovat i přes rozdělení příjmů přes spolupracující osobu.

Termíny

• Do 1. dubna – papírové přiznání (pokud nemáš datovku).
• Do 2. května – elektronické přiznání (přes datovou schránku nebo portál Finanční správy). V roce 2026 do 4. 5. (2. 5. je sobota).
• Do 1. července – pokud zpracovává daňová poradkyně (s plnou mocí podanou do 1. dubna).

Po přiznání

Do 1 měsíce po podání přiznání ještě podáváš:

• Přehled o příjmech a výdajích pro OSSZ.
• Přehled pro zdravotní pojišťovnu.

Z přehledů se spočítá tvoje skutečné pojistné. Když jsi zaplatila víc na zálohách, dostaneš přeplatek. Když málo, doplatíš.

Kalendář povinností

Kdy si pořídit účetní

Většina začínajících účetní nepotřebuje. Když jedeš na paušálu nebo paušální dani, podání přiznání zvládneš sama. Účetní si vezmi v okamžiku, kdy:

• Stáváš se plátcem DPH (limit 2 mil. Kč obrat).
• Najímáš zaměstnance.
• Přecházíš na s.r.o.
• Začínáš mít komplikované transakce (zahraniční klienti, intra-EU plnění).

Cena pro neplátce DPH na evidenci: 1 000–2 500 Kč/měsíc. Plátce DPH: 2 500–5 000 Kč/měsíc.

Co si z článku odnést

Pro většinu začínajících freelance OSVČ je nejlepší volba paušální výdaje 60 %. Jednoduchá administrativa, žádné účtenky, malá daň díky slevám.

Když máš e-shop nebo výrobu s velkými materiálovými výdaji, jdi do daňové evidence. Vyplatí se vést deník.

Po roce nebo dvou, když máš stabilní obrat a málo slev, zvaž paušální daň – ušetří ti čas i peníze.

Když si nejsi jistá, zaplať si jednu hodinu konzultace s daňovou poradkyní (cca 2 000 Kč). Pro tvojí konkrétní situaci ti to dá jasno víc než desítka článků.

Co dál

Pokud chceš detailní průvodce s propočtenými scénáři pro různé úrovně zisku, vzory, jak vyplnit přiznání krok za krokem, a kdy si pořídit účetní podle čeho – najdeš to v placeném e-booku Daně pro OSVČ: co potřebuju opravdu vědět.

Pokud o podnikání teprve uvažuješ, začni s free e-bookem Mapa podnikání – kompletní mapa všech kroků na začátku.

A když chceš dostávat aktualizace (zákony se v tomhle oboru mění skoro každý rok), přihlas se k newsletteru.

Konkrétní čísla v tomto článku jsou orientační a platí pro zdaňovací období 2026. Sazby pojistného, paušální daně a limity DPH se mění. Před konkrétním rozhodnutím si ověř aktuální stav na stránkách Finanční správy ČR a tvojí zdravotní pojišťovny.