Nejčastější chyba začínajících: utratí celou fakturu, protože „přišla na účet“. A pak v lednu zjistí, že část těch peněz nikdy nebyla jejich – patřila státu. Tady je, kolik si reálně odkládat, abys v době přiznání neměl/a prázdno na účtu a paniku v hlavě.

Tři věci, které jako OSVČ platíš

Než řekneme „kolik“, musíš vědět „za co“. Jako OSVČ neodvádíš jednu daň, ale tři různé věci:

• Daň z příjmu – 15 % ze základu daně.
• Sociální pojistné – důchodové a nemocenské.
• Zdravotní pojistné – tvoje zdravotní pojišťovna.

Detailně jsem rozebrala, jak se každá počítá, v článku o daňových režimech OSVČ. Pro odkládání ti stačí vědět, že tyhle tři dohromady ukrojí z příjmu znatelný kus – a ten si musíš hlídat sám/sama, protože ti ho nikdo nestrhne automaticky jako v zaměstnání.

Měsíční zálohy: tahle částka odchází, i když nevyděláš

Pokud podnikáš na hlavní činnost, platíš každý měsíc minimální zálohy, ať máš příjmy jakékoli. Pro rok 2026:

• Sociální pojistné: 5 005 Kč/měsíc (od 1. 7. 2026; leden–červen 2026 to bylo 5 720 Kč)
• Zdravotní pojistné: 3 306 Kč/měsíc
• Dohromady: 8 311 Kč/měsíc

To je tvoje fixní „nájemné státu“. Když si vyděláš víc než minimum, zálohy se časem zvednou. Pokud podnikáš na vedlejší činnost (máš zaměstnání, jsi na rodičovské nebo studuješ), zálohy během roku neplatíš a doplácíš až po přehledu – tam je odkládání volnější, ale o to důležitější.

Jednoduché pravidlo: odlož procento z každé faktury

Nečekej na konec roku. Pokaždé, když ti přijde platba, odlož si její část hned na zvláštní účet, kterého se nedotkneš.

Kolik? Záleží na tom, kolik vyděláváš:

• Nižší příjmy (do ~30 000 Kč/měs), paušál 60 %: díky slevě na poplatníka (cca 30 840 Kč ročně) ti daň z příjmu často vyjde na nulu. Hlavní náklad jsou zálohy. Odkládej tak, abys pokryl/a měsíčních 8 311 Kč.
• Vyšší příjmy: počítej s tím, že daň i zálohy porostou. Bezpečná rezerva je 25–30 % z každé faktury stranou. Když na konci roku zbude, máš polštář. Když ne, nepřekvapí tě to.

Konkrétně: systém tří účtů

Nejjednodušší způsob, jak na to nemyslet a přitom mít klid:

1. Provozní účet – sem chodí platby od klientů.
2. Účet „stát“ – sem hned po každé platbě pošleš odloženou částku (zálohy + rezerva na daň). Z tohohle účtu platíš zálohy a doplatek daně.
3. Osobní účet – to, co zbyde, je teprve tvoje výplata.

Klíč je v pořadí. Nejdřív odlož státu, pak teprve „ber výplatu“. Ne naopak.

Příklad

Eliška fakturuje jako grafička 25 000 Kč měsíčně, paušál 60 %, hlavní činnost. Z každé platby odloží 8 311 Kč na účet „stát“ (pokryje zálohy). Daň z příjmu jí po slevě na poplatníka vyjde na nulu, takže na konci roku jí na účtu „stát“ zůstane malý přebytek – ten si nechá jako rezervu na příští rok. Žádné lednové překvapení.

Kompletní roční rozpočet toho, co tě podnikání stojí, jsem rozepsala zvlášť – odkládání je jen jeho praktická část.

Shrnutí

Odlož státu dřív, než utratíš. Měj na to zvláštní účet. A ber jako svou výplatu jen to, co zbyde – ne to, co přišlo. Tahle jedna návyková drobnost ti ušetří nejvíc stresu z celého podnikání.

---

Chceš mít v penězích od začátku jasno? Stáhni si Mapu podnikání zdarma. A jestli chceš daně a odvody spočítané přesně pro svoje čísla, najdeš to v programu Rozjeď živnost: kompletní start.